Autismus je znám jako vývojová porucha. Lidé s autismem se více či méně uzavírají do vlastního světa, mají problémy se sociabilitou, rádi se uchylují ke svým rituálům, jsou též méně flexibilní. Autistické spektrum je velmi široké a každý člověk má svoje individuální problémy a potřeby. Záměrně zde nechci popisovat symptomy autismu, jelikož na toto téma bylo v České republice publikováno již dost literatury.

Spíše se chci zmínit o možných příčinách autismu a „nových“ pohledech na tuto nemoc (slovíčko „nových“ je záměrně v uvozovkách, jelikož přístupy a objevy mnou zmiňované jsou většinou staré desítky let, avšak díky některým „váženým odborníkům“, kteří leckdy sedí na zdroji informací jako žáby na prameni, se do naší země nikdy nedostaly)

Možné příčiny autismu

Nedá se příliš hovořit o jedné příčině autismu, spíše o souhře několika faktorů. Zmíním se tu pouze o těch, které popisují zahraniční odborníci, a které potvrzuje i moje praxe.

Jak už jsem v předchozích řádcích napsala, autismus se u každého bude projevovat jinak a může mít u každého jinou příčinu. To, o čem píši, reflektuje zejména moji zkušenost, než fakt, že příčina vzniku autismu je u každého jiná.

Dítě se může narodit s takzvanou dědičnou predispozicí (předpokladem) k autismu. Jestliže se k tomu navíc např. narodí předčasně, není kojeno, nebo dostane ihned po narození dávku antibiotik, pak se riziko vzniku autismu zvyšuje. Dítě se již od raného věku může projevovat extrémní plačtivostí, nebo naopak extrémní netečností, kterou spousta rodičů vítá, jelikož takové dítě se jeví jako velice „hodné“. Máme zde tedy novorozence s velmi slabým imunitním systémem, avšak nikdo toto oslabení nezkoumá a nevšímá si jej. K tomuto odhalení by bylo třeba velice náročných a drahých testů. Toto oslabené dítě je dále běžně očkováno a jeho imunita se oslabuje více a více. Zatím si ale nikdo nemusí ničeho všimnout. Vakcín přibývá a postupně se připojuje i nevhodná strava (velké množství dětí s autismem tráví velice špatně mléčnou bílkovinu (kasein) a lepek.

Dalším ze spouštěčů autismu může být také podávání velkého množství antibiotik. Ve své praxi slýchám neustále dokola jeden příběh. Dítě již od malička trpí velkým zahleněním, pokud není kojeno, může to být reakce na mléko. Následkem silného zahlenění dostává zánět středního ucha, který je posléze léčen antibiotiky. Zánět je přeléčen, avšak za několik týdnů či měsíců se vše opakuje a kolotoč se rozjíždí znova. V určitou chvíli jakoby pohár přetekl a chování dítěte se začne výrazně měnit - jeho pohled začíná být upřený jaksi do prázdna, začne ztrácet zájem o okolí a stahovat se do sebe. Rodiče mi pak říkají: „ Po té poslední dávce antibiotik (nebo po posledním očkování), jako bychom si od doktora přivedli jiné dítě.“

Stejně oslabující účinek jako očkování, antibiotika či nevhodná strava může mít i narkóza. Někdy se však následky nezačnou projevovat bezprostředně po očkování, či podání antibiotik a rodiče ani lékaři si ničeho nevšimnou.

Musím podotknout, že u nás i ve světě se stále drží názor, že příčiny autismu nejsou známy. Chci se proti tomu ohradit, jelikož již velké množství vědců z celého světa prokázalo např. souvislost mezi autismem a očkováním. Výzkum se však nadále ubírá směrem ke zkoumání genetických příčin - málokdo si však troufne prozkoumávat lékařské zásahy - jako možné příčiny autismu. Takže to není tak, že o příčinách vzniku autismu se vůbec nic neví, spíše se v mnoha směrech o těchto příčinách nechce vědět.

(Možné příčiny autismu, které uvádím nejspíše nebudou jedinými. Jsou ale dobře popsané v zahraniční literatuře a výpovědi rodičů se kterými pracuji je potvrzují )

Více se můžete dozvědět na:

• Autismus jako metabolická porucha 
• Autismus a očkování 
• Smyslové vnímání lidí s autismem